|
|
Rozvoj komunikační kompetence u žáka mladšího školního věku
Žemlová, Tereza ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Babušová, Gabriela (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozvoj komunikační kompetence žáka mladšího školního věku. Cílem výzkumu je analýza rozvoje komunikační kompetence žáka mladšího školního věku, konkrétně rozvoj lexikální a gramatické kompetence. Teoretická část obsahuje vymezení pojmů, které souvisí s komunikací. Dále se zabývá dětskou řečí a specifiky osvojování jednotlivých komunikačních prostředků, které tvoří komunikační kompetenci. Zmiňuje se o několika poruchách řeči, které mohou ontogenezi jazykových jevů provázet. Představuje několik metod zkoumání dětské řeči. Výzkum této práce se zabývá rozmanitostí slovní zásoby dítěte mladšího školního věku (zde konkrétně 2. ročníku ZŠ), vypočítané pomocí indexu TTR ratio. Předmětem výzkumu byla i složitost syntaktických struktur, reprezentována poměrem vět jednoduchých a souvětí v projevu. Data byla získávána audionahrávkami neřízených rozhovorů po dobu šesti měsíců, přičemž tři rozhovory byly spontánní a tři z nich byly na stejné téma s možností přípravy dítěte a oporou pracovního listu, který poskytoval možnou strukturu projevu. Rozhovory byly přepsány podle ortografické transkripce CHAT s modifikací týkající se zachování velkých písmen a interpunkce. Data z každého rozhovoru byla vyhodnocena zvlášť a následně porovnána mezi sebou a jejich výsledky byly porovnány s...
|
|
|
Applying CA to the Understanding of How Interactional Teaching Strategies Contribute to the Development of Communicative Competence: A Case Study of Online English Lessons Delivered to a Group of Four Mature Students
KOUBOVÁ, Simona
Zvládnout vztah se svými studenty je jedním z nejdůležitějších úkolů učitele. Pokud je vztah mezi ním a studenty dobře vybudován a stabilně nastaven, může se učitel dále soustředit na to, jakým způsobem řídit interakci ve třídě. V tomto ohledu však nelze dospět k jednomu univerzálnímu závěru, proto cílem práce bylo zmapování samotného průběhu interakce. Studie je zaměřena hlavně na takové části hodin, kdy vyučující usilovala o obecný rozvoj nejen řečových dovedností v cizím jazyce, ale i plynulosti mluveného projevu. Zkoumání proběhlo v rámci případové studie provedené na čtyřčlenné skupině studentů angličtiny jakožto cizího jazyka. Všichni byli ve věku 50+ a lišili se nejen úrovní jazyka, ale i motivací pro studium; jednalo se o malou heterogenní skupinu dospělých studentů. Výuka probíhala kompletně v online prostředí v období pandemie Covid-19. Z jedenácti výukových hodin o přibližné délce 60-90 minut bylo shromážděno 50 vzorků dat, které byly podrobeny rozboru a interpretaci. Analýza dat byla provedena za pomoci metodologie konverzační analýzy, konkrétně konverzační analýzy pro výuku cizího jazyka (CA-for-SLA). Prostřednictvím této metodologie došlo k samotnému sběru dat skrze audionahrávky, jejichž části pak byly doslovně přepsány za použití zjednodušeného transkripčního systému. Přepisy byly dále zkoumány a rozebírány za účelem zachycení interakčních strategií užívaných učitelem v rámci procesu výuky cizího jazyka, skrze něž se projevovala jeho rozvinutá interakční kompetence přispívající k rozvoji komunikační kompetence studentů.
|
|
|
Pragmatické aspekty v učebnicích ČJ pro 1. stupeň ZŠ
Michelčíková, Viktorie ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Tématem této práce je komunikativní kompetence a pragmatické aspekty v učebnicích českého jazyka na první stupni základních škol. Cílem vzdělávání je, aby žák dosáhl šesti klíčových kompetencí, mezi něž patří i kompetence komunikativní. Práce se v teoretické části zaměřuje na vymezení pojmů jako je pragmatika, gender, zdvořilost, kooperativní komunikace, vedení dialogu, argumentace a manipulace. V praktické části se pak práce zabývá analýzou pěti učebnic českého jazyka pro třetí ročník a zkoumá, v jaké míře jsou pragmatické aspekty v učebnicích obsaženy. Z výzkumu vyplynulo, že ačkoliv jsou pragmatické aspekty v učebnicích obsaženy, jejích míra není ve většině případů dostačující a je nutné tato témata doplňovat pomocí dalších podpůrných materiálů. Výsledky této práce by mohly být užitečné pro učitele českého jazyka na prvním stupni základních škol, kteří se chtějí zaměřit na rozvoj komunikativní kompetence svých žáků a zlepšit jejich schopnosti v oblasti pragmatického dorozumívání. Klíčová slova Argumentace, dialog, gender, komunikační kompetence, kooperace, pragmatika, pragmatické aspekty, manipulace, učebnice, zdvořilost
|
|
|
Děti s odlišným mateřským jazykem v předškolním vzdělávání
LYKEŠOVÁ, Erika
Cílem diplomové práce je popis adaptace dětí s odlišným mateřským jazykem na předškolní vzdělávání. Pod pojmem děti s OMJ jsou konkrétně pro diplomovou práci myšleny děti z Ukrajiny, které během roku 2022 začaly přicházet do českého vzdělávacího systému kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Teoretická část se člení na čtyři kapitoly, které obsahují teoretický základ ke zpracovávané problematice a jsou významně propojené s praktickou částí diplomové práce. Obsahem je vymezení základních pojmů problematiky dětí s odlišným mateřským jazykem a charakteristika typických vývojových aspektů v předškolním vzdělávání. Mimo jiné jsou do teoretické části zařazeny možnosti podpory při vzdělávání a způsoby komunikace, které jsou pro adaptaci a rozvoj jazyka vhodné. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum výše vymezené problematiky. V první části kvalitativního výzkumu se jedná o polostrukturované rozhovory s pedagogy vybraných mateřských škol v Českých Budějovicích. Druhou částí výzkumu je zúčastněné pozorování, které proběhlo v jedné ze soukromých mateřských škol rovněž v Českých Budějovicích. Přínosem diplomové práce může být inspirace pro pedagogy mateřských škol, kteří se podílejí na vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem či konkrétně dětí z Ukrajiny. Závěr diplomové práce shrnuje problematiku dětí s odlišným mateřským jazykem a jejich adaptaci v předškolním zařízení.
|
|
|
Inkluze dítěte s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu
SAJTLOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou inkluze, s konkrétním zaměřením na dítě s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu. Cílem bakalářské práce je zpracovat teoretickou bázi problematiky dětí s kochleárním implantátem v souvislosti s jejich edukací, a na tomto podkladě provést případovou studii dítěte s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu s evaluačním akcentem edukačního procesu. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se ve své první kapitole zaměřuje na oblast sluchového postižení, definuje základní pojmy a popisuje specifika u dětí se sluchovým postižením. Druhá kapitola obsahuje základní termíny a poznatky v oblasti kochleárního implantátu. Třetí a zároveň poslední kapitola teoretické části se zabývá předškolním vzděláváním ve vztahu ke sluchovému postižení. Praktická část se zaměřuje na hustý popis dosavadního vývoje chlapce ve všech oblastech s větším zaměřením na komunikační kompetence a průběh předškolního vzdělávání. Dále poukazuje na jednotlivá podpůrná opatření a jejich využití při jeho integraci do hlavního vzdělávacího proudu. Pro naplnění zmíněných cílů práce je uplatněn kvalitativní výzkum, který probíhal formou pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a analýzy dokumentů. Z důvodu celistvosti a komplexnosti případu byly podrobně zpracovány anamnestické údaje, rozhovory se zákonnými zástupci a pedagogickými pracovníky. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že volba zařazení dítěte do vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu nemusí být vždy vhodnou variantou, jelikož každé dítě je jedinečné a má své určité potřeby a limity. Prostřednictvím podrobné analýzy bylo tedy zjištěno, že inkluze je velmi individuální záležitost podmíněna mnoha faktory, kterými jsou konkrétně ve vztahu k danému chlapci s kochleárním implantátem například úspěšnost rehabilitace, úroveň komunikačních dovedností, správná volba komunikačního systému, dopad sluchového postižení na dílčí oblasti vývoje a v neposlední řadě spolupráce rodiny s předškolním zařízením.
|
|
|
Integrační proces studenta se sluchovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu
VOLDŘICHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá tématem Integrační proces studenta se sluchovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu. Je příkladem dobré praxe, kdy se dá pomocí augmentativní a alternativní komunikace, reedukace čtení, logopedické rehabilitace a kompenzace sluchu závěsnými sluchadly rozvinout komunikační dovednosti a kompetence studenta s oboustrannou těžkou percepční nedoslýchavostí. Cílem bakalářské práce je zpracování adekvátní odborné báze problému integrovaného vzdělávání jedinců se sluchovým postižením a na tomto podkladě v designu případové studie popsat a analyzovat edukační historii a současnost studenta se sluchovým postižením. Práce je strukturována do dvou částí, na teoretickou a praktickou. Teoretická část definuje základní okruhy úzce spojené s tématem, kterým je sluchové postižení. První kapitola vymezuje terminologii, klasifikaci, etiologii a dopady sluchového postižení. Ve druhé kapitole je popsána osobnost dítěte a jeho komunikační kompetence. Poslední kapitola se zabývá systémem vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Empirická část se zaměřuje na formy a metody práce, pedagogické a výchovně vzdělávací postupy využité k rozvoji chlapcových komunikačních dovedností. Dále poukazuje na to, jakým způsobem ovlivňují jeho integraci do hlavního vzdělávacího proudu, sociální začlenění a jeho vztahy s okolím. Pro naplnění zmíněných cílů práce je uplatněn kvalitativní výzkum v designu případové studie. Z důvodu komplexnosti a celistvosti případu jsou podrobně zpracována anamnestická data, rozhovory s matkou, studentem a se zaměstnancem neziskové organizace KreBul. Výzkum poukazuje na řadu zajímavých informací. Vyplývá z něj, že v rozvoji komunikačních dovedností je velmi důležitá iniciativa ze strany matky, chlapce i učitelů, týmová spolupráce všech zúčastněných stran, přátelská, příjemná a citlivá atmosféra nastavená ve třídě, v sledovaném případě nařízená orální metoda, doporučené speciálně pedagogické postupy a patřičným způsobem učiteli volené metodické postupy, důslednost při dodržování jasně nastavených pravidel a šance studenta vzdělávat se v kolektivu intaktních žáků, jež mu byli a stále ještě jsou velkou motivací v jeho rozvoji. Po formálních a obsahových úpravách může být text závěrečné bakalářské práce využitelný pro rodičovskou veřejnost. Zjištěné skutečnosti mohou využít jako informační materiál školy a pedagogická veřejnost. Zpracovaná studie může sloužit praxi jako zpětná vazba pro instituce, kde probíhá integrace žáků se sluchovým postižením.
|
|
|
Komunikace dětí předškolního věku - analýza komunikačních funkcí výpovědi
Nováková, Barbora ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Janečka, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací dětí předškolního věku, konkrétně analýzou komunikačních funkcí výpovědi. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, které druhy komunikační funkce výpovědi děti předškolního věku primárně využívají. V teoretické části jsou popsány komunikační dovednosti, jazykové roviny či ontogeneze vývoje řeči. Klíčové je však uvedení do problematiky jednotlivých druhů komunikačních funkcí výpovědi. Praktická část se zaměřuje na analýzu 6 nahrávek po 30 min. V rámci sběru dat se diktafonem nahrávaly dialogy mezi třemi výzkumnými subjekty, které se posléze přepisovaly skrze transkripční metodu CHAT. Následně se určily druhy komunikačních funkcí výpovědi. Ve výsledcích kvalitativního šetření se zjistilo, že subjekty primárně ve svých formulacích využívaly funkci asertivní, permisivní a koncesivní, interogativní, direktivní, expresivní a satisfaktivní. Všechny tyto komunikační funkce výpovědi byly uvedeny v přímé podobě. KLÍČOVÁ SLOVA komunikační kompetence, dětská řeč, komunikační funkce výpovědi, dítě předškolního věku, osvojování češtiny, dialog
|
|
|
Stimulační program zaměřený na rozvoj komunikačních kompetencí před nástupem do školy
Görglová, Michala ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pacnerová, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikačních kompetencí v souvislosti s otázkou školní připravenosti. Obsahem teoretické části je objasnění základních pojmů v oblasti komunikace a dalších blízkých termínů, jakými jsou jazyk, řeč, verbální a neverbální komunikace atd. Dále pak otázka vlivu řeči na rozvoj myšlení na uspokojování základních potřeb dítěte. To, jaký vliv má sociální prostředí dítěte na rozvoj jeho komunikačních kompetencí se dočteme v třetí kapitole této práce. V dalších podkapitolách teoretické části čtenář nalezne informace týkající se školní připravenosti dítěte a Rámcového vzdělávacího programu, který definuje cíle a prostředky v oblasti rozvoje jedince v závislosti na institucionální výchově. Empirická část bakalářské práce si kladla za cíl navržení stimulačního programu pro rozvoj komunikačních kompetencí a jeho následnou realizaci při spolupráci s Mateřskou školou Petrklíč. Pro tento cíl byly vybrány děti, které byly na základě zvolených kritérií (věku a obtíží v oblasti komunikace) vhodnými adepty pro uskutečnění programu, a s jejichž pomocí došlo i ke komplexnímu zhodnocení efektivity a smysluplnosti programu.
|
|
|
Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku
Hegenová, Hana ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Klíčová slova: komunikace, komunikační kompetence, ontogeneze řeči, ovlivňující faktory, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, dítě předškolního věku, rodina, učitelka, mateřská škola, stimulační program ANOTACE Diplomová práce sleduje možnost rozvoje komunikačních schopností u dětí předškolního věku. Zajímá se o aspekty komunikační schopnosti a charakterizuje ontogenezi řeči i etapy jazykového vývoje. Zmiňuje narušenou komunikační schopnost, možnosti jejího rozvoje a faktory, které ji mohou ovlivnit. Navazuje na jazykovou výchovu v předškolním vzdělávání z historického i současného pohledu. Praktická část sleduje využití slovních druhů při popisu situačního obrázku u dětí ve věku 3-6(7) let. Za pomoci stimulačního programu zjišťuje stav souvislého vyjadřování dětí ve věku 5- 6(7) let a zvažuje možnost jeho vlivu. V závěru práce jsou zmíněny návrhy na změny, které by mohly pomoci při rozvíjení komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku.
|
|
|
Specifics of teaching of French as a foreign language of adolescents and adults students at the beginner level A1
Vlasatá, Adéla ; Machleidtová, Silva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Cílem této práce je analyzovat z obecně didaktického hlediska specifika výuky francouzského jazyka u dospívajících a dospělých studentů na úrovni začátečníků, konkrétně pak výuku FLE v rámci neformálního vzdělávání v prostředí konkrétní jazykové školy v Praze. Práce má prezentovat současné trendy v didaktice cizích jazyků a jejich aplikaci na co nejefektivnější výuku FLE pro stanovenou skupinu studentů. Pro dosažení takto vymezeného cíle je diplomová práce rozdělena do dvou částí. První teoretická část je zpracována kompilační metodou, jejímž výsledkem je podrobná analýza vybraných didaktických témat vztahujících se k vymezenému cíli práce. Druhou, podpůrnou částí je pak analýza speciálně sestaveného dotazníku, který se zaměřuje na stejná témata, která nabízí teoreticky zpracovaná hlavní část, avšak prezentuje je z pohledu samotných studentů. Přínosem této práce by měl být ucelený teoretický i praktický pohled na dosud samostatně nezpracovanou problematiku výuky francouzského jazyka u začínajících, převážně dospělých, studentů v prostředí českého neformálního vzdělávání.
|
host ::
RSS.